Jdi na obsah Jdi na menu
 


Spotřebitelé nečtou údaje na potravinách; jsou podle nich nečitelné a navíc jim přestávají věřit

4. 3. 2010

I když je stále vysoká, zaznamenala pokles také spokojenost s dostatečností a srozumitelností informací na potravinách. Velmi výrazně, ze 77 % na 56 %, klesl podíl lidí, kteří se domnívají, že údaje na potravinách jsou pravdivé.


Tyto poznatky, které vyplynuly ze sociologického výzkumu, jenž pro Státní zemědělskou a potravinářskou inspekci na sklonku loňského roku provedla agentura Focus, Marketing&Social Research, jen potvrzují současný trend v oblasti dozoru potravin. „Případy porušení bezpečnosti potravin jsou dnes již výjimečné, mnohem častěji se ale potýkáme s případy klamání spotřebitele,“ uvedl zastupující ústřední ředitel potravinářské inspekce Martin Klanica. Výrobci vymýšlejí stále nové způsoby jak upoutat pozornost zákazníka, proto se i na obalech potravin objevují mnohá nová tvrzení přisuzující potravinám zvláštní vlastnosti. Příkladem může být častější označování nutričních hodnot, výživových či zdravotních tvrzení. Základním vodítkem pro určování kvality potraviny však stále zůstává její složení, proto je nezbytné, aby se jej spotřebitelé naučili číst. Dosud se tak však neděje; pokud už spotřebitelé údaje na obalech čtou, zajímají se především o data použitelnosti či trvanlivosti, zemi původu, podmínky uchování a informace o výrobci. „SZPI klamání spotřebitele věnuje stále větší pozornost, což dokazují i počty kontrol v této oblasti. Nicméně tyto výsledky výzkumu nás překvapily, určitě na ně zareagujeme při plánování našich osvětových aktivit a celkově při komunikaci s veřejností,“ uzavřel Martin Klanica.


Výše uvedený sociologický výzkum zkoumal také domácí návyky spotřebitelů při zacházení s potravinami. I v roce 2005, kdy tento výzkum probíhal poprvé, odpovídali respondenti na dotazy týkající se bezpečného skladování či úpravy potravin správně. Dle nových výsledků se základní bezpečnostní návyky ještě více upevnily: rychle se kazící potraviny lidé konzumují v krátké době po nákupu i je správně skladují v lednici, při manipulaci s potravinami dodržují osobní hygienu a používají k tomu čisté náčiní, a to zvláště při manipulaci se syrovým masem. Zatímco v minulém výzkumu 43 % respondentů odpovědělo, že konzumují ovoce a zeleninu, ze kterého předtím odkrojili plesnivou či nahnilou část, nyní to uvedlo jen 29 %. Naopak více lidí se přiznalo, že znovu zmrazují jednou rozmražené potraviny nebo nechávají nakoupené potraviny delší dobu v autě, než je doma správně uloží.


Výzkum také potvrdil, že lidé čím dál více preferují jednorázové velké nákupy ve velkoformátových prodejnách, přičemž o 10 % narostla obliba diskontů. Cena potravin stále hraje významnou roli při výběru; 66 % lidí vyhledává akční slevy a zlevněné potraviny občas nakoupí 77 % dotázaných. Ačkoliv lidé dle svých odpovědí preferují čerstvé nebalené potraviny, rádi nakoupí ve velkém do zásoby, je-li to za výhodnou cenu. Stejně jako v roce 2005 čeští spotřebitelé lépe hodnotí bezpečnost a kvalitu českých potravin než těch zahraničních, mírně také vzrostl počet lidí, kteří odpověděli, že bezpečnost a kvalita potravin se v porovnání se stavem před deseti lety zvýšila.